vihára

[Sanskrt, klášter, svatyně], typ staveb (hlavně z guptovské doby) určených za obydlí buddhistických mnichů. Kolem centrálního čtyřúhelníkového nádvoří nebo shromažďovací síně jsou umístěny cely s kamennými lehátky, častá je výzdoba nástěnnými malbami, řidčeji plastiky. Často budovány jako vícepodlažní stupňovité budovy, někdy též ve skupinách, vytvářejících celý architektonický komplex (tzv. sangharama). Nejstarší doklady z konce 1. tisíciletí př.n.l. z pozdějších dob rozsáhlé skalní viháry (Adžanta, Éllóra) i volné stavby (Nálanda).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 2. 11. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: buddhistické výtvarné umění, indické výtvarné umění.