vídeňské smlouvy 1515

Soubor pěti dokumentů přijatých ve dnech 20.–22.7.1515 na sjezdu tří monarchů – římského německého císaře Maxmiliána I., českého a uherského krále Vladislava II. Jagellonského a polského krále Zikmunda I. Starého ve Vídni. Podstata smluv spočívala v mírovém uspořádání vztahů mezi Habsburky a Jagellonci jako dvěma nejmocnějšími panovnickými dynastiemi ve střední Evropě. Dohodou o přátelství se Jagelloncům podařilo dočasně odvrátit Habsburky od protipolského spojenectví s Moskevskou Rusi a řádem německých rytířů v Prusku, zato však připustili habsburské zásahy do svých vnitřních záležitostí. Zásadní význam pak mělo obnovení dohody o sliatkové alianci z roku 1506 zpečetěné zásnubami mezi vnoučaty Maxmiliána I. a dětmi Vladislava II. Jagellonského (Ferdinand I. Habsburský s Annou Jageilovskou, Ludvik Jagellonský s Marii Habsburskou). V roce 1526 tyto dohody usnadnily nástup Habsburků v čechách a Uhrách. Představitelé českých stavů neměli možnost vyslovit se k jednáni, a proto formálně neuznávali dědické nároky Ferdinanda I. Habsburského, který se musel ucházet o český trůn svobodnou volbou.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 10. 5. 2007
Autor: -red-

Odkazující hesla: Vladislav II. Jagellonský.