velkomoravské výtvarné umění

Výtvarné umění

První slohově stabilizovaný výtvarný projev u Slovanů, vyrůstající z podunajské kultury předchozích epoch provinciálně římské a avarsko-slovanské. Doprovází a odráží přechod od kmenového zřízení na stupni vojenské demokracie v raně feudální stát. Tento proces byl urychlen přijetím křesťanství vládnoucí vrstvou začátkem 9. století . Výtvarné umění zahrnuje složku monumentální (kamenná církevní architektura, nástěnná malba) a užitou (zlatnictví, kovářství). Z architektury se zachovalo jen základové zdivo anebo druhotný zásyp základových rýh a náhodné zlomky detailů, nástěnné malby jen ve fragmentech, zachycujících geometrický ornament a části figur. Chrámové typy zahrnují baziliku (Mikulčice III, Bratislava-Hrad), jednolodí s půlkruhovou protaženou apsidou (Uherské Hradiště-Staré Město, Na Valách, Na Špitálkách – zde s nartexem), centrálu dvou forem (s výklenky v síle zdiva – Mikulčice IX, rotundu s jednou nebo dvěma apsidami – Uherské Hradiště-Staré Město, sv. Michal, Mikulčice VI, komplikovaný útvar spojených kostelů v Uherském Hradišti-Sadech a jednolodí s pravoúhlým kněžištém (Modrá u Velehradu, Mikulčice II, V), jež je typem západního misijního kostela (salcburská oblast), vycházejícím z předbonifácovského typu inzulárního, pronikl k nám začátkem 9. století Ostatní typy navazují na pozdně antické útvary adriatické oblasti (Aquileia, Dalmácie) a dolního Podunají (Bulharsko). K antice poukazuje ještě i stavební technika (cihlová moučka vmísená do malty) i zachovaný detail (například krytina). Zlomky nástěnných maleb jsou provedeny v technice freskové i al secco. Z dochovaného zlomku hlavy anděla z Uherského Hradiště-Sadů lze rámcově soudit na jihoevropský původ malíře (senzuální helenizující pojetí). Ženský šperk (náušnice, prsteny) rozvíjí ve zlatě a stříbře antické drátkové techniky (granulace, filigrán, inlaustace) známé v Podunají. Bojovnická výstroj z litého bronzu nebo plátováním či tauzováním zdobeného kovářsky zpracovaného železa spojuje formy pozdní avarské doby (8. století) s formami franskými a karolínskými. Vzniká tak nejvlivnější projev výtvarného umění, svérázný synkretický zlatnický lokální styl. Velkomoravské výtvarné umění trvalo zhruba jedno století – od začátku 9. do začátku 10. století – a tak nebylo možno, aby se tento vznikající lokální styl plně rozvinul a stabilizoval. Velkomoravské výtvarné umění se šířilo do Čech a Malopolska (typ rotundy, šperk, bojovnická výstroj), Profánní architektura užívá nadále srubové stavby, rozvíjejí se různé typy hradišť jako středisek správy a výroby.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 19. 3. 2007
Autor: -red-

Odkazující hesla: Václav Richter.