Ural

Geologie

Horský systém v Rusku, část konvenční hranice mezi Evropou a Asií, dlouhý 2000 km, nejvyšší hora Narodnaja,1895 m n.m. Probíhá severně-jižním směrem. Začíná Polárním Uralem jižně od pohoří Paj-Choj až k řece Chulga. Pokračuje Připolárním Uralem k řece Šugor. Až k hoře Osljanka se táhne Severní Ural, k řece Ufa Střední Ural a k řece Ural Jižní Ural. Horský systém Uralu, tvořený horninami sedimentárními, metamorfovanými a vulkanickými, příkře spadá na východ do Západosibiřské roviny a na západ mírněji do ruské roviny. Nacházejí se zde ložiska rud železa, bauxitu, neželezných kovů, uhlí, ropy, azbestu, drahokamů, draselných solí, zemního plynu; těžba dřeva.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 10. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: Alexandr Vasiljevič Kolčak, alexandrit, Denežkin Kamen', Eurasie, Jekatěrinburg, malachit, Mugodžarské vrchy, Narodnaja, Obščij, Pečora, Rusové, Sarmati, Sibiř, Stroganovové, Sverdlovská oblast, Troick, Turgajská plošina, Ufa.