Ultrasonický zvuk – zvuk s
kmitočtem vyšším než horní mez slyšitelnosti lidského ucha (asi 20 kHz). Získává se generátory využívajícími proudění z trysek nadkritickými rychlostmi, nebo využívající
piezoelektrický nebo
magnetostrikčního jev. Užívá se například k měření hloubek moře, k čištění, k tvorbě
koloidních roztoků a
emulzí, v lékařství, konzervárenství nebo k hledání vad v materiálech. V přírodě se pomocí ultrazvuku orientují v prostoru někteří
savci (
netopýři,
vrápenci,
velryby,
delfíni) a
hmyz. Při podprahových intenzitách mění biologický objekt pouze charakter ultrazvukového pole; to se využívá v lékařství diagnostice, například v
porodnictví a při vyšetřování
cév. Při nízkých nadprahových intenzitách se mění vratně sám biologický objekt; může dojít k jeho
stimulaci, například ke zrychlení dělení
buněk. Nízké intenzity se využívají terapeuticky např. v
ortopedii. Při vyšších intenzitách dochází k
inhibici biologických funkcí až k úplné destrukci buněk a
tkání.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
7. 4. 2016
Autor: -red-
