tuberkulóza

Lékařství

[Latinsky tuberculum = hrbolek], TBC, tuberculosis, phthisis, ftiza, souchotiny, úbytě – chronické infekční onemocnění postihující zvířata i lidi. U člověka je působeno hlavně bakterií Mycobacterium tuberculosis (Kochův bacil, BK), je rozšířeno po celém světě. K přenosu infekce dochází nejčastěji inhalační cestou, tj. vdechnutím kapének sputa vykašlávaného nemocným, méně často prachem, dotykem s infikovanými předměty, prádlem apod. Zdrojem nákazy je nemocný člověk, popřípadě zvíře. Tuberkulóza může postihovat všechny tkáně a orgány. Nejčastější formou TBC je plicní tuberkulóza. Je charakterizovaná zánětlivým ložiskem v plicích. Ložisko se může buď odhojit, nebo se proces může šířit na další části plicní tkáně, popřípadě cestou krevní či lymfatickou do jiných orgánů. Vznikne tak druhotné tuberkulózní ložisko, například v močovém měchýři, ledvině, popřípadě v kloubu nebo kosti.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 8. 11. 2007
Autor: -red-

Odkazující hesla: antituberkulotika, Antonín Fingerland, Běla Kolářová, Clemens Johann von Pirquet, ftizeologie, hrb, Jiří Wolker, kachexie, kaseifikace, kostižer, perlovina, primární komplex, retinitida, rifampicin, Robert Koch, souchotiny, tuberkulinace, úbytě.