triumfální oblouk

Vítězný oblouk – původně památník budovaný ve starověku zejména na oslavu válečných vítězství, v podobě zdi s průchodem, později ve formě bran s lichým počtem průchodů, bohatě architektonicky členěných a zdobených reliéfy

a plastikami (v Římě například Titův a Konstantinův). Později byl opět budován v období klasicismu. V křesťanských chrámech to byl oblouk oddělující apsidu

nebo chór

od lodi.