trakce
[Latina], způsob tažení dopravních prostředků bez vlastního pohonu, například trakce želničních vlaků parní, elektrickou nebo motorovou lokomotivou, trakce vlečných vozidel silničním motorovým tahačem, traktorem, trakce lodí traktorem nebo lokomotivou jedoucí po břehu. V železniční dopravě byla nejobvyklejší trakce parní. V současnosti je nahrazena trakcí elektrickou a motorovou. Trakce elektrická se dělí na trakci závislou, používající k pohonu lokomotiv a motorových vozů elektromotory napájené zpravidla vrchním vedením, a trakci nezávislou, používající akumulátory nebo proud vyrobený vlastním soustrojím. U trakce závislé dodávají elektrický proud napájecí stanice, v nichž se mění elektrický proud třífázový, dodávaný z elektrovodné sítě, na proud trakční, který je buď stejnosměrný o napětí 600V, 750V, 1500V, popřípadě 3000V, nebo střídavý jednofázový 25 kV, 50 Hz. Elektrizace železniční trakce zvyšuje energetickou a provozní hospodárnost a dopravní výkonnost. Trakce motorová používá k pohonu lokomotiv a motorových vozů spalovací motory Dieselovy s mechanickým, elektrickým nebo hydraulickým převodem výkonu na hnací kola. Vedle toho se činí pokusy s trakcí turbínovou, kde je hnací jednotkou spalovací turbína. Trakce setrvačníková je trakce s kinetickou energií akumulovanou v roztočeném setrvačníku (gyrobus ).
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
14. 7. 2006
Autor: -red-