tragédie

Divadlo

[-dy-, řečtina] divadlo, jeden ze základních a nejstarších dramatických žánrů, který vznikl obdobně jako komedie – z bohoslužebných zpěvů na počest boha Dionýsa. Ve starém Řecku vývoj tragédie kulminoval v 5. století př.n.l. (Aischylos, Sofokles, Euripides ). Ustředním motivem antické tragédie je rozpor lidské vůle s vyšší mocí, přičemž vina jednotlivce je v počátcích tragédie určena osudem, postupně se přesouvá do samotných postav. Římané převzali tragédii od Řeků jako svébytný dramatický žánr, z něhož vycházeli tematicky i formálně. Středověk přerušil vývoj tragédie, na antickou tragédii navázala až renesance. Novověká tragédie se soustřeďuje na rozpory mezilidské a společenské. Francouzský klasicismus (P. Corneille, J. Racine ) postuloval v tragédii požadavek tří dramatických jednot – místa, času a děje, který španělská (Lope de Vega ) a anglická (W. Shakespeare ) tragédie většinou odmítala. Tematický odkaz antiky je stále živý i pro tragédii 19. a 20. století (H. Ibsen, J. Anouilh, F. García Lorca );

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 8. 9. 2002
Autor: -red-

Odkazující hesla: antické divadlo, dionýzie, řecká literatura antická.