Tocharistán
Historie, země Tocharů – historický název geografické oblasti ve střední Asii (v arabských a perských pramenech 9. až 13.století) zahrnující jih dnešního Uzbekistánu, Tádžikistánu a severní Afghánistán. Označení vzniklo podle Tocharů, kteří ve 2. století př.n.l. ovládli Baktrii. V 1. až 4. století byl Tocharistán jádrem říše Kušánů. Po jejím rozpadu zde vznikla drobná knížectví (více než 20), která byla v 5. až 6. století podrobena Hefthality a v 7. století tureckými kmeny. V 1. polovině 8. století bylo území dobyto Araby a pak se různé části Tocharistánu staly součástí států Táherovců (9. až 11.století), Saffárovců (9. až 11.století), Sámánovců (9. až 10. století) a Muhammada z Ghúru (začátek 13. století). V 1. polovině 13. století byl Tocharistán dobyt Mongoly. Oblast byla od starověku hospodářským a kulturním střediskem střední Asie, křižovatkou cest a vlivů mezi Indií, Blízkým a Dálným východem. Tocharistán sehrál významnou roli v šíření buddhismu a manicheismu ve střední Asii.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
27. 2. 2007
Autor: -red-