Thowt

Starověký Egypt / Mytologie

Thôth – egyptská mytologie, bůh moudrosti a učenosti, řádu a zákonů, písma a řeči, lékařství a kouzelnictví, Velký bůh nebe a Velký bůh podsvětí, bůh vynikající mytologickou všestranností, ztělesněný v měsíci a uctívany v podobě ibise nebo paviána, v Řecku ztotožňován s Hermem. Podle rozšířené víry opravňoval mrtvé ke vstupu do podsvětí. Nejvyššího postavení dosáhl v Chmúnewu (řecky Hermopoli), i když Thowta spojovala se svými bohy nejrůznější náboženská střediska. Podle teologických výkladů z Chmúnewu vznikl svět z vejce, které snesl Thowt jako ibis v hnízdě postaveném na keři, vyrůstajícím z vesmírného pravodstva, takto vylíhnutý svět pak hlasem svého slova dotvořil. Kult Thowta prošel dlouhým vývojem, během něhož se v něm spojilo několik různých bohů a kultů. V ustálené podobě převažuje v jeho interpretaci funkce boha činností, jež jsou výrazem intelektuálních schopností člověka (Thowt jako vynálezce slov, písma, počtů a měr) a jež svým obecným významem propůjčily Thowtovi jeho nejzákladnější božské funkce (Thowt jako mluvčí bohů, písař bohů a Pán spisů a knih, dárce všech aritmetických, geometrických a astronomických vědomostí, Thowt jako lékař bohů a znalec magie a věštectví). Jako nejvýznamnější bůh byl titulován Třikrát velký, respektive Třikrát trojnásobně velký (odtud řecky Hermes Trismegistos). Podle legendy se moudrost Thowtovu, vloženou do knih, nepodařilo uchovat v tajnosti (řecká sbírka Corpus Hermeticum ze začátku n.l., jejíž esotencký charakter vyvolal později skepsi i nadšení). Jako bůh měsíce stanovil Thowt délku egyptského měsíce odvrácením a přivrácením své tváře na 30 dní. Pět zbývajících dní, jež chyběly k návratu boha Réa z celoroční pouti, umožnil vytvořit ze svého světla, když s bohyní Nutou prohrál jednu dvaasedmdesátinu v kostkách. Na nesčetných vyobrazeních je Thowt zpodobován jako muž s hlavou ibise či paviána, někdy s královskou korunou, vždy se srpem měsíce.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 18. 8. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: ibis.