Theo Angelopoulos

Biografie / Režie / Dramatici

[Angelopulos], *27.4.1935 (Athény, Řecko) – †24.1.2012 (Pireus u Athén, Řecko), (Theodoros), významný řecký filmový režisér a scenárista. V Athénách vystudoval práva (1953–1957) a poté v Paříži literaturu a antropologii na Sorbonně a film na IDHEC, odkud však byl vyloučen (údajně pro nonkonformní postoje). Od roku 1963 působil v Řecku nejprve jako filmový kritik levicového deníku Dimokratiki Alaghi (Demokratická změna, 1964–1967) a pak se začal věnovat režii. Počátkem 70. let se stal jedním z iniciátorů hnutí Nového řeckého kina, jež výrazně přispělo k obrodě řecké kinematografie. Záhy se zařadil mezi přední evropské i světové režiséry politicky angažovanými alegorickými freskami, v nichž se prostřednictvím individuálních příběhů a analýzy moci zamýšlel nad novodobými dějinami Balkánu a řecké společnosti především. Jeho tvorba se vyznačuje silnými a opakujícími se tématy s nadčasově filozofickým přesahem (emigrace, osamělost, metafora zmizelého otce, existenciální hledání hrdiny a vztah k vlasti, zánik řecké kultury a tradičního způsobu života) a výraznou estetickou koncepcí. K jeho stálým spolupracovníkům patřili mj. kameramani Giorgos Arvanitis a Andreas Sinanos a scenárista Tonino Guerra. Za své filmy získal řadu ocenění, on sám byl za své celoživotní dílo oceněn na festivalech v Cannes (2003), v Montrealu (2004) a v Jerevanu (2010). Zemřel ve věku 77 let na následky zranění po sražení motocyklistou.

Vybraná filmografie (režie a scénář nebo spolupráce na něm): rekonstrukce zločinu, spáchaného vesnickou ženou a jejím milencem, Rekonstrukce (1970), politický thriller podle skutečné události Dny roku 36 (1972; Cena FIPRESCI na MFF v Berlíně), kronika dramatických osudů kočovné herecké společnosti Putovní divadlo (1975), psychologicko – politický esej Lovci (1976), epos o legendárním řeckém banditovi z počátku 20. století Alexandr Veliký (1980; Cena FIPRESCI na MFF v Benátkách), příběh režiséra, který se po třicetiletém exilu vrací domů, Cesta na Kythéru (1984; Cena za scénář na MFF v Cannes), melodramatický příběh osamělého stárnoucího učitele Včelař (1986), chmurné metaforicko komorní road movie o hledání neznámého otce dvěma malými sourozenci Krajina v mlze (1988; Stříbrný lev na MFF v Benátkách), pesimistická úvaha, situovaná na hranici mezi dvěma zeměmi, Přerušený krok čápa (1991), příběh režiséra, který se po letech emigrace vrací do válkou zdevastované vlasti, Odysseův pohled (1995; Velká cena poroty a Cena FIPRESCI na MFF v Cannes, Cena FIPRESCI v rámci Evropských filmových cen), lyricko – meditativní obraz posledního dne smrtelně nemocného spisovatele, Věčnost a den (1998; Zlatá palma a Cena ekumenické poroty na MFF v Cannes), milostné drama, odehrávající se na pozadí dějin řeckého národa, Plačící louka (2004; Cena FIPRESCI v rámci Evropských filmových cen), historická freska o osudech řeckých emigrantů Prach času (2008).

Vytvořeno: 16. 11. 2013
Aktualizováno: 26. 1. 2021
Autor: PST

Odkazující hesla: Nico Papatakis.