teorie relativity

Fyzika

Fyzikální teorie zkoumající časoprostorové zákonitosti platící pro libovolné fyzikální procesy. Univerzálnost časoprostorových vlastností zkoumaných teorií relativity dovoluje hovořit o nich jako o vlastnostech časoprostoru. Nejobecnější teorií časoprostoru je obecná teorie relativity (teorie gravitace; A. Einstein 1915), podle níž jsou vlastnosti časoprostoru v dané oblasti určené působícími tíhovými (gravitačními) poli. Je založena na dvou základních principech: na principu ekvivalence tíhové a setrvačné hmotnosti těles a na principu invariance fyzikálních zákonů. Ve speciální teorii relativity (A. Einstein 1905) se zkoumají vlastnosti časoprostoru s přesností, která je dána možností zanedbat vliv gravitace. Speciální teorie relativity je z tohoto hlediska zvláštním případem obecné teorie relativity. Jejími základy jsou princip relativity (rovnoprávnost všech inerciálních souřadných systémů) a Einsteinův princip konstantní rychlosti světla. Obecné pohybové zákony teorie relativity (speciální i obecné) přecházejí v nerelativistickém případě na Newtonovy zákony.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 23. 9. 2002
Autor: -red-

Odkazující hesla: Albert Einstein

, Čandrašékharova mez, čtyřrozměrný prostor, čtyřvektor, Dionýz Ilkovič, Einsteinův princip konstantní rychlosti světla, éter, Gregorio Ricci-Curbastro, Leopold Infeld, Newtonovy zákony, Oskar Klein, Paul Langevin, prostor, Schwarzschildův poloměr, současnost.