teodolit

Geodézie

[Řečtina], theodolit geodézie, přístroj k měření, popřípadě i vytyčování vodorovných a svislých úhlů. K měření vodorovných úhlů slouží vodorovný kruh s úhlovým dělením (limbus), k měření svislých úhlů svislý kruh. Kolem svislé osy procházející středem limbu se otáčí alhidáda, nesoucí odečítací zařízení (verniery nebo mikroskopy), a zaměřovací dalekohled, který lze spolu se svislým kruhem sklápět i kolem vodorovné osy. Teodolit se upevňuje na stativ, dostřeďuje se (centruje) nad bodem pomocí olovnice nebo opticky a pomocí stavěcích šroubů se urovnává (horizontuje) podle libel. Přesnost teodolitu závisí na vzájemné kolmosti jeho tří geometrických os (svislé, kolem níž se otáčí alhidáda, vodorovné, kolem níž se otáčí dalekohled, a záměrné, dané optickou osou dalekohledu). Podle konstrukce se teodolity dělí na: optickomechanické (čtení optickým nebo stupnicovitým mikrometrem), elektronické (kompaktní s počítači), gyroteodolity (spojení teodolitu a gyroskopu, slouží k určení astronomických azimutů).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 9. 9. 2005
Autor: -red-

Odkazující hesla: důlní měřictví, excentrický dalekohled, fototeodolit, horizontace, koincidenční mikroskop, limbus, magnetické pole Země, montáž dalekohledu, nivelace, olovnice, prokládání, repetiční metoda, tachymetr, teodolitová busola, úhloměr, univerzál.