švédská hudba

Hudba

V lidové hudbě byly oblí bené hrdinskoepické písně a taneční hudba (chorovodní tance se zpěvem, párové tance). Nástroje: lura, později flétny, harfy. – Na formování umělé hudby měl vliv gregoriánský chorál, později protestantský chorál a duchovní píseň. Centrem světské hudby byl královský dvůr ve Stockholmu, kde od roku 1526 působila dvorní kapela. V roce 1771 byla založena Královská hudební akademie, v roce 1773 Královská opera (od roku 1777 hrála v zámku Drottningholm). V 19. století pod vlivem ideji romantismu vznikl zájem o národní hudební folklór, pěstovala se umělá píseň. Skladatelé F. A. Barwald (*1796 – †1868), J. A. Stiderman (*1832 – †1876), A. F. Lindblad (*1801 – †1878), v Göteborgu působil v letech 1856 – 1861 B. Smetana. Za hranice pronikli například H. Alfvén, K. Atterberg. Na konci 19. století přetvořena bývalá Královská hudební akademie v konzervatoř (od roku 1940 Vysoká hudební škola, od 1971 Státní vysoká hudební škola). V roce 1918 byl založen svaz skladatelů. V současné době se ve švédské hudbě uplatňují všechny novodobé hudební směry, střediskem hudebního života je Stockholm. Skladatelé H. C. Rosenberg, K.-B. Blomdahl, I. Lindholm (*1921), B. Hambraeus, B. Nilsson, K. E. Welin (*1934). Působí asi 10 symfonických orchestrů (Stockholmská filharmonie, symfonický orchestr v Göteborgu, orchestr švédského rozhlasu), operní divadla ve Stockholmu (Švédská královská opera), v Göteborgu a Malmó. Vedle Státní vysoké hudební školy ve Stockholmu pracuje konzervatoř v Malmö (založená v roce 1907), hudební institut v Göteborgu (1932). V populární hudbě vynikla skupina ABBA.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 13. 11. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: švédské divadlo.