štýrskohradecká škola

Psychologie

Psychologický směr gestaltistického zaměření vycházející z prací A. Meinonga a Ch. Ehrenfelse, představovaný na začátku 20. století V. Benussim (*1878–†1927) a S. Witaskem (*1870–†1915). Místo asociace zavedla štýrskohradecká škola do psychologie pojem produkční pochod, který jako blíže nepopsatelný proces podobný shrnování vytváří z mnohosti nesouvislých počitků jednotné komplexy tvarových představ a vztahů, chápání tvarů je možné jen na základě produkčního pochodu, který nesouvisí přímo se smyslovou činností vytvářející počitky (tzv. produkční domněnka Benussiho). Kromě představ vjemových a reprodukovaných existují představy produkované (tvary, relace), přičemž základním procesem je postup od počitku k tvaru, tvar je budován na počitcích, nikoliv však z počitků (tvarové představy se vyvíjejí na počitkové základně ze subjektu samého tzv. představovou produkcí; „počitkové danosti“ jsou vnitřně upravovány a uváděny do reálného vztahu, stejně jako „smyslové danosti“). Podle štýrskohradecké školy odpovídá stejnému podnětu vždy stejný počitek (tzv. konstanční domněnka). Počitky jsou jednoznačné, tvary mnohoznačné; proto je původ tvarů „mimosmyslový“, vytvářený vyšším psychickým (produkčním) pochodem (produkční teorie štýrskohradecké školy). – Mechanistické pojetí vzniku dynamiky (vývoje) psychických kvalit formulované štýrskohradeckou školou bylo později v mnoha ohledech kritizováno, a to i v rámci samotného gestaltismu (zamítnutí konstanční domněnky, spory o výklad pojmů „struktura-tvar-celek“ v kontextu berlínské a lipské školy).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 8. 3. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: lipská škola.