studená válka



Vojenství

Dlouhodobý globální konflikt mezi komunistickými a demokratickými státy po 2. světové válce až do zhroucení komunismu (jako ideologie i systému) koncem 80. let. Její počátek se objevil už na Jaltské konferenci, která se konala ve dnech 4.2. až 11.2.1945, kde se setkali hlavní představitelé USA, Velké Británie a tehdejšího SSSR (Roosvelt, Churchill a Stalin). Toto setkání proběhlo pod krycím názvem Argonaut a hlavní otázkou k projednávání byla situace Německa po porážce Hitlera a otázka zemí pod německou okupací. Německo mělo být demilitarizováno a rozděleno do čtyř zón, spravovaných USA, Velkou Británií a SSSR. Poslední zóna byla vymezena Francii. V ostatních státech, které jakýmkoliv způsobem utrpěli za války kvůli Německu, měly proběhnout demokratické volby. Ovšem neshody, které se projevily již před koncem války na Jaltské konferenci se postupně dále vyhrocovaly. Ve 2. polovině 40. let začaly rozpory mezi spojenci (USA, Velká Británie, Francie), které ještě podnítila politická a vojenská expanze Sovětů do Evropy. Německo bylo rozděleno na Východní (pod sovětským dohledem, oficiální název Německá demokratická republika – NDR) a Západní (pod dohledem spojenců, oficiální název Spolková republika Německo – SRN). SSSR však rozšířil svou vojenskou a politickou expanzi i na střední a jihovýchodní Evropu a na Dálný Východ. V roce 1949 bylo v USA založeno NATO a sovětský blok reagoval vytvořením Varšavského paktu roku 1955. Studená válka neprobíhala na bitevním poli, ale byla to spíše „soutěž“ mezi Západem a Východem hlavně na úrovni zbrojení (předhánění se ve vývoji účinnějších a ničivějších zbraní). Státy západní Evropy se snažily o udržení technické převahy, čímž vyrovnávaly lidský vojenký potenciál SSSR a jeho technickou výbavu. Studená válka probíhala na všech úrovních lidské činnosti a několikrát vyústila i v méně intenzivní konflikt (berlínská blokáda, karibská krize).Ale došlo i k reálným válečným konfliktům na Dálném Východě ( Korejská válkaa Vietnamská válka). Vyvrcholení Studené války proběhlo na Kubě tzv. karibskou krizí v roce 1962, kde chybělo jen málo k rozpoutání obrovského (nejspíše celosvětového) konfliktu. Po této krizi se napětí mezi Východem a Západem postupně uvolňovalo a docházelo k uzavírání různých dohod o odzbrojení.V 70. letech se situace začala opět vyhrocovat, hlavně díky vpádu sovětských vojsk do Afganistánu v roce 1979. USA zvolily obrannou politiku. Od této chvíle však přispíval k definitivnímu pádu SSSR ještě jiný fakt. SSSR začal být vyčerpán svým neúnosným zbrojením a taky svou technickou zaostalostí za západnímmi státy, čímž se politický systém SSSR a i dalších komunistických zemí v roce 1989 zhroutil. V prosinci roku 1989 prezidenti G. Bush (USA) a M. Gorbačov (SSSR) vyhlásili na Maltě studenou válku za ukončenou.



Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 9. 3. 2021
Autor: -red-

Odkazující hesla: Mezinárodní svaz studentstva, Winston Churchill, železná opona.