stroje na zpracování informací

Zařízení, která samočinně nebo polosamočinně zpracovávají informace tak, že se ze vstupních informací vytvářejí informace výstupní. Používá se jích k řešení nejrůznějších úloh, které jsou buď příliš rozsáhlé, nebo složité, aby je člověk mohl řešit sám. Těmito úkoly se zabývá obor strojového zpracování informací. Podle použitého fyzikálního principu se stroje na zpracování informací dělí na počítače analogové, číslicové (digitální) a hybridní. Nejvyšší stupeň automatizace výpočtů představuje samočinný počítač. Podle použitých stavebních prvků se dělí počítače na reléové, elektronkové a polovodičové. Použitím polovodičů se dosáhlo podstatného snížení rozměrů. Prvním českým samočinným počítačem byl SAPO (samočinný počítač reléového typu) s bubnovou magnetickou pamětí o kapacitě 1042 adres a pětiadresovou instrukcí; byl uveden do provozu v roce 1954. Stroje na zpracování informací našly velké uplatnění v automatizaci průmyslu (řízení průmyslových pochodů), při provádění strojových řešení, při řešení nematematicky formulovaných úloh aj.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 22. 8. 2000
Autor: -red-

Odkazující hesla: organizační technika, samočinný počítač, teorie informace.