stroje na zpracování informací

Zařízení, která samočinně nebo polosamočinně zpracovávala informace tak, že se ze vstupních informací vytvářela informace výstupní. Podle použitého fyzikálního principu se stroje na zpracování informací dělily na počítače analogové, číslicové (digitální) a hybridní. Podle použitých stavebních prvků se dělily počítače na reléové, elektronkové a polovodičové. Použitím polovodičů se dosáhlo podstatného snížení rozměrů. Prvním českým samočinným počítačem byl SAPO (samočinný počítač reléového typu) s bubnovou magnetickou pamětí o kapacitě 1042 adres a pětiadresovou instrukcí; byl uveden do provozu v roce 1954. Stroje na zpracování informací našly velké uplatnění v automatizaci průmyslu (řízení průmyslových pochodů), při provádění strojových řešení, při řešení nematematicky formulovaných úloh aj.