Starý Plzenec

Město v České republice, v Plzeňském kraji

, v okrese Plzeň-jih

. Katastrální výměra 1 838 ha, 4 179 obyvatel (z toho 2 473 v produktivním věku), průměrný věk 38,3 let. Starý Plzenec je původní slovanské hradisko Plzenec, Plzeň, předchůdce dnešní Plzně jako hospodářského a správního centra. V 2. polovina 10. století zde bylo vybudováno mohutné opevnění, v podhradí opevněný areál s rotundou sv. Petra. V roce 976 zde bylo poraženo bavorské vojsko. V roce 992 je doložen velký trh. Vojtěchem Slavníkovcem založeno přechodné sídlo mnišské komunity v Kostelci (odtud založen břevnovský klášter). V 11. století již doloženo v areálu Plzně 11 kostelů a knížecí dvorec. Od 12. století doloženy správní úřady Plzeňska (soudci, kasteláni, komorníci, sídlo archidiakonátu). V roce 1266 daroval zdejší kostely Přemysl II. Otakar klášteru v Chotěšově a připravoval patrně založení královského města, k němuž došlo kolem roku 1295 za Václava II. (Nový Plzenec, Plzeň). Starý Plzenec zůstal městečkem (výsady potvrzeny v roce 1361 Karlem IV.

) a sídlem královského purkrabího který v 60. letech 14. století přesídlil na nově vystavěný hrad Radyni. V 17. a 1. polovině 18. století bojovali obyvatelé Plzence neúspěšně o zachování svých privilegií. V roce 1753 byla násilně potlačena jejich revolta a Starý Plzenec se de facto stal poddanskou vsí. Od roku 1846 bylo městečko a od roku 1902 město. Jsou zde zachovány rotunda sv. Petra z konce 10. století, částečně přestavěná v 16. století, zbytky paláce a základy dvorské kaple sv. Vavřince a kostela sv. Kříže z 11. století.