SS

[Šucštafl, česky ochranný oddíl], ozbrojená teroristická organizace nacistické strany v Německu (NSDAP

). Vznikla roku 1925 jako elitní organizace SA z fanaticky oddaných a zaručeně „árijských“ přívrženců A. Hitlera

, sloužila původně jako jeho osobní stráž. Od roku 1929 byl říšským vůdcem SS H. Himmler

. Po Röhmově puči

byly oddíly SS organizačně odděleny od SA. Po roce 1933 se staly SS významnou oporou nacistického režimu. Vedle všeobecných oddílů SS a SD SS (bezpečnostní služby SS) byly ustaveny zvláštní oddíly (SS-Totenkopfverbände, Svazy umrlčí lebky), určené ke střežení koncentračních táborů, jejichž správa podléhala SS od roku 1934. Další skupiny SS se účastnily přímo válečných operací jako bojové jednotky (Waffen-SS, Zbraně SS). Během 2. světové války dosáhly vojenské formace SS síly 40 divizí. S upevňováním nacistické diktatury v Německu a politickým vzestupem H. Himmlera

pronikaly SS stále těsněji do státního i hospodářského aparátu. Prostřednictvím zvláštní organizace (Kruh přátel říšského vůdce SS) udržovaly SS těsné svazky s německými monopolisty a byly od nich finančně podporovány. V červnu 1936 se Himmler stal šéfem německé policie, v září 1939 byly sdruženy všechny represívní orgány nacistického státu pod správou RSHA

pod vedením R. Heydricha

. V listopadu roku 1939 převzaly SS úřady gestapa

a kriminální policie. Od roku 1943 byl Himmler i říšským ministrem vnitra, čímž bylo dovršeno podřízení veškerého státního a bezpečnostního aparátu nacistického státu SS a jejich říšskému vůdci (nevztahovalo se na stranický aparát NSDAP). SS ovládaly a řídily jak vyhlazovací zločineckou politiku nacismu proti židům (holokaust

) a národům okupovaných zemí (jedno z oddělení RSHA pod vedením A. Eichmanna

se zabývalo „konečným řešením židovské otázky“), tak vyvražďování německých bojovníků antifašistického odporu. Mezinárodním vojenským tribunálem v Norimberku byly SS prohlášeny dne 1.10.1946 za zločineckou organizaci a zakázány.