*7.10.1900 – †22.5.1945 (sebevražda), německý nacistický politik; jeden z hlavních válečných zločinců. Jako příslušník „starých spolubojovníků“
A. Hitlera (účastnil se r. 1923 mnichovského puče) patřil k vedoucí elitě
NSDAP. Od roku 1929 měl titul říšský vůdce SS (do 1945, SS – Schutzstaffel), r. 1934 jmenován šéfem
gestapa, r. 1936 pak celé německé policie (do 1945). Od roku 1943 říšský ministr vnitra. V těchto vedoucích funkcích organizoval a realizoval teroristická opatření a likvidaci miliónů lidí, zvláště osob, které nemohly podle rasistických norimberských zákonů prokázat tzv. árijský původ, a dalších skupin obyvatel pokládaných nacisty za méněcenné (germanizační politika, konečné řešení židovské otázky, koncentrační tábory). Roku 1941 byl na jeho rozkaz vypracován generální plán Východ, v letech 1941–42 vydal nařízení o bezohledném pracovním nasazení vězňů koncentračních táborů. R. 1943 bylo na jeho rozkaz zničeno varšavské ghetto, o rok později Varšava v odvetu za varšavské povstání. Od roku 1944 v čele
Volkssturmu. V lednu 1945 se pokusil vyjednávat se západními spojenci o ukončení bojů na západní frontě, proto byl podle Hitlerova politického testamentu zbaven všech funkcí, vyloučen z NSDAP. V převlečení za četníka zatčen 22.5.1945 v Lüneburgu, padl do britského zajetí.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
19. 10. 2005
Autor: -red-
