spolkové pevnosti

Vojenství

Pět pevností, které představovaly jediná stálá vojenská zařízení německého spolku. Šlo o Mohuč, Lucemburk, Landau-Gemersheim (fungující od druhého pařížského míru s Francií z roku 1815), Rastatt a Ulm (zřízeny spolkovými usneseními z let 1841 a 1842). Objekty byly vojensky podřízeny přímo spolku, pravomoci místních suverénů byly omezeny. Řízení pevností měli na starost guvernéři a velitelé jmenovaní státem, na jehož území pevnost ležela. V případě války byli guvernéři pevností podřízeni příslušným velitelům spolkových sil. Zařízení byla majetkem spolku, který zároveň také nesl náklady na jejich udržování.

Vytvořeno: 13. 6. 2008
Aktualizováno: 13. 6. 2008
Autor: mim