Špicberky

Norsky Svalbard nebo Spitzbergen – sousostroví v Severním ledovém oceánu

severně od Evropy; mezi 76°26´ a 80°50´ severní šířky a 10°30´-32°20´ východní délky, 61230 km². Největší ostrovy: Špicberk (39043 km² Newtontoppen, 1717 m n.m.), Severovýchodní země

, Edgeův ostrov, Barentsův ostrov, Prins Karls Forland, ostrov Naděje, země krále Karla, Kviteya. Členité fjordové pobřeží, hornaté zaledněné (35 000 km²) vnitrozemí. Drsné polární podnebí, věčně zmrzlá půda. Těžba kamenného uhlí (Norsko a Rusko), rybolov. Viz také Svalbard

. Objeveny v roce 1194 Normany, objev upadl v zapomenutí a Špicberky znovu objevil v roce 1596 W. Barents

. Od 17. století místo lovu velryb. Zřízena nizozemská letní stanice Smerenburg. V polovině 18. století zahájen vědecký průzkum, v 19. století objevena bohatá ložiska uhlí. V roce 1912 založena norská meteorologická stanice Barentsburg. 9.2.1920 uzavřen tzv. špicberský traktát, podle něhož jsou ostrovy pod norskou suverenitou s tím, že signatáři traktátu (1975, 39 zemí) mají stejná práva na exploataci jejich přírodního bohatství a pobřežních vod. Norsko se zavázalo, že nedopustí jejich militarizaci. 1941–1945 obsazeny Brity.