speciální pedagogika

V širším smyslu jakýkoliv pedagogický směr specializovaný podle věku či předmětu (pedagogika předškolního věku, pedagogika dospělých, pedagogika hudební), v užším smyslu věda o speciální výchově a vzdělávání osob tělesně či duševně postižených (součást defektologie). Jako teoretická disciplína se speciální pedagogika konstituovala na přelomu 19. a 20. století, i když kořeny pokusů o speciální výchovu (slepých, hluchoněmých, slabomyslných jedinců) sahají do vzdálenější minulosti. Vliv poznatků obecné pedagogiky spojený s vlivem učení J. A. Komenského, J. J. Rousseaua a J. H. Pestallozziho přetrvával ve víceméně mechanické podobě až do začátku 20. století, kdy začalo docházet k postupnému vyrovnávání podílu obecné a speciální pedagogiky v rámci školství pro mládež vyžadující zvláštní péči. Existuje speciální pedagogika etopedická (otázky výchovy, vzdělání a výzkumu obtížně vychovatelné mládeže), speciální pedagogika psychopedická (zkoumání příčin projevů a společenských důsledků mentálního postižení), speciální pedagogika logopedická (otázky spojené s diagnostikou, léčbou, výchovou a vzděláváním řečově postižených jedinců), speciální pedagogika tyflopedická (otázky péče o zrakově postižené jedince) a speciální pedagogika somatopedická (otázky výchovy a vzdělávání mládeže tělesně postižené, nemocné a zdravotně oslabené, respektive dospělých osob postižených stejným způsobem).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 14. 9. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: etopedie, optopedie, surdopedie.