Songhajská říše

Afrika

Songhaj – stará africká říše v západním Súdánu. Její etnické jádro tvořili Songhajové, kteří v 8. až 9. století založili nevelký stát na středním toku Nigeru se střediskem v Gao. Vzestup Songhajské říše začal za vlády Sonni Alího v letech 1464–1492, který dobyl významná obchodní střediska Timbuktu a Djénné. Největšího rozkvětu dosáhla v době vlády Muhammada Turé v letech 1493–1528, kdy zaujímala rozsáhlé území od Atlantiku k pohoří Azbine a od střední Sahary až k peřejím Busa na řece Nigeru. Songhajská říše se stala – jako nástupce říše Mali – mocenským hegemonem západního Súdánu koncem 15. a v 16. století. Byla to říše feudálního typu, ale značnou úlohu v ní měla práce otroků. Významnou roli zde hrál obchod, přičemž obchodní styky byly nejrozvinutější se severní Afrikou. Vyváželo se zlato, slonovina, otroci, dovážel se textil, výrobky z kovu a saltarská sůl, jež sloužila jako platidlo. Města byla islamizována a některá z nich (Timbuktu, Waláta, Djénné) proslula jako kulturní střediska. V roce 1591 dobyli Songhajskou říši Maročané, kteří zlákáni jejím bohatstvím překročili Saharu, porazili songhajské vojsko a obsadili velká města. Povstání otroků a nevolníků, které současně vypuklo, dovršilo rozvrat říše.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 4. 4. 2007
Autor: -red-

Odkazující hesla: Mali, Mali, Niger, Senegal, Songhajci, Tekrúr.