Niger

Stát v Africe.
Rozloha: 1266995 km².
Počet obyvatel: 9672 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 7,6 obyv./km².
Státní zřízení (rok vzniku): repub/km (1960).
Správní členění: 8 departementů.
Hlavní město: Niamey

398 tis. obyvatel.
Nejvyšší hora: Bagzane 2020 m.
Významná řeka: Niger 4160 km.
Hlavní etnické skupiny: Hausové 53%, Songhajci 21%, Tuaregové 11%, Fulbové 10%.
Průměrný přírůstek obyvatel: 3,4% (1991–96).
Úřední jazyk: francouzština.
Gramotnost: 14%.
Náboženství: sunnitští muslimové 99%.
Měna: 1 BCEAO/CFA frank (XOF) = 100 centimů.
Hospodářství: těžba nerostů, extenzívní zemědělství.
HNP no 1 obyvatele: 200 USD.

Původními obyvateli dnešního Nigeru byli kočovní Tuaregové

. Ve středověku bylo území postupně součástí několika domorodých států – Songhajské říše

, Kánem-Born

, Mali

a městských států kmene Hausů

. Od poloviny 19. století do země pronikali Francouzi, roku 1893 se Niger stal součástí kolonie Francouzský Súdán

v rámci Francouzské západní Afriky

. V roce 1922 se území stalo samostatnou kolonií (opět jako součást Francouzské západní Afriky). Roku 1946 Niger získal statut zámořského území Francie, v roce 1958 byla vyhlášena autonomní republika v rámci Francouzského společenství. Roku 1960 země získala plnou nezávislost. Rozvrat hospodářství vedl v roce 1974 k vojenskému převratu, k moci se dostala Nejvyšší vojenská rada. Demonstrace z roku 1990 přiměly vládu k reformám, v roce 1992 byl v referendu schválen přechod k pluralitnímu systému. O rok později se konaly svobodné volby. V 1. polovině 90. let proběhl ozbrojený konflikt s Tuaregy, kteří požadovali autonomii. Roku 1996 došlo k dalšímu vojenskému převratu.