sociální přizpůsobení

Projev schopnosti jedince či skupiny reagovat na změny sebe sama nebo okolí způsobem, který je pro další existenci jednotlivce (skupiny) jako člena širšího společenství nutný či výhodný; v nejužívanějším významu proces, kterým se člověk nebo skupina přizpůsobuje změněným podmínkám v sociální struktuře okolí změnou svého chování, myšlení, zvyků, postojů ap. Stupeň a forma sociálního přizpůsobení se vyjadřují v termínech akomodace, asimilace a akulturace. Viz také adaptace sociální.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 29. 8. 2006
Autor: -red-