slovo

Nejmenší samostatná jazyková jednotka mající věcný a mluvnický význam. Bývá vymezeno významově (pojmenovací jednotka), tvaroslovně (slovní druh), zvukově (vlastní pří zvuku, obecně je však přízvukovou jednotkou takt), graficky (sledem písmen mezi mezerami). Mimoto se slova rozšiřují podle oblasti užití (stylová, nářeční, příznaková, spisovná, nespisovná), podle původu aj. Vztah mezi slovy a označovanou skutečností bývá složitý (homonymie, synonymie, polynémie), vedle významů základních maj( slova i významy přenesené (denotape, konotace). Vymam se postupně mění v souvislosti s vývojem společenského života a poznání. Viz také druhy slov, gramatika, slovní zásoba, tvoření slov.