slintavka a kulhavka

SLAK – akutní vysoce nakažlivé onemocnění sudokopytníků způsobuje virus z čeledi Picornaviridae, rodu Aphthovirus, který má tvar neobaleného dvacetistěnu a obsahuje jednovláknitou RNA s pozitivní polaritou. Původce se člení na sedm základních typů, z toho jsou tři typy evropské, tři africké a jeden asijský a na řady subtypů, z nichž některé se využívají jako vakcinační kmeny. Virus lze inaktivovat použitím horkých louhů. Skot a ovce se nakazí vdechnutím viru, prasata perorálně, při přímém kontaktu s nemocným zvířetem nebo nepřímo prachem či živými přenašeči (př. ptáky). Inkubační doba nemoci se pohybuje od dvou dnů po týden. Ke konci dochází k vylučování viru močí, mlékem, slinami a lymfou. Klinické příznaky zahrnují kromě horečky, anorexie, slinění a kulhání také tvorbu puchýřů (tzv. aftů) v dutině ústní, na vemeni a kůži končetin. Po několika dnech dochází k praskání aftů a tvorbě erozí. U ovcí a koz se klinické příznaky snadno přehlédnou, proto představují nebezpečí pro šíření nákazy. Po prodělání infekce se vytvoří doživotní imunita, ale pouze proti danému typu viru. V České republice se od roku 1991 nevakcinuje. Vzhledem k tomu, že slintavka a kulhavka patří do seznamu nákaz povinně hlášených, její možný výskyt se řeší velmi radikálně. V místě, kde nákaza vypukne se musí všechna vnímavá zvířata usmrtit a neškodně odstranit spálením, zahrabáním nebo likvidací v asanačním ústavu. Dohledá se a zničí také maso a mléko z předpokládané doby zavlečení infekce. Provádí se dezinfekce stájí horkým oxidem sodným.V pásmu 3 km kolem místa vypuknutí onemocnění se provádí sčítání vnímavých zvířat, pravidelné prohlídky a je vydán zákaz jakýchkoliv přesunů. V pásmu zvýšeného dozoru se také provádí sčítání zvířat, přemisťování zvířat lze po schválení, je zde zákaz opustit pásmo po dobu patnácti dní. Člověk se touto nemocí prakticky nenakazí, jisté riziko může být u kojenců v důsledku požití nakaženého mléka.