skalní malby

Archeologie

Umělecká tvorba zahrnující rytiny, kresby a malbu přírodními pigmenty v jeskyních a na skalních stěnách; rozšířeny od mladšího paleolitu jako umění loveckých a později i pasteveckých etnik; přežívají ojediněle téměř do současnosti (severozápadní Austrálie, jižní Afrika). Námětově převažují zobrazení kultovních a lovných zvířat, u pasteveckých skupin i domestikovaných (severní Afrika). Smyslem obrazů bylo postihnout a obsáhnout síly a schopnosti zvířete a jsou koncipovány jako magický prostředek zajištující plodnost a rozmnožování a tím i existenci skupiny lidí. Vycházejí ze šamanistické kosmologie, interpretují se jako lovecká imitativní magie, iniciační obřady, kult předků a znázornění mýtů; nejpozději od neolitu odrážejí rozvoj kultu a náboženských představ (kult Velké matky), reprezentovaných například rituálními obřady se zvířaty chovanými v zajetí (býk, jelen, zubr, medvěd, kanec), a souvisejí pravděpodobně s přechodem od kultu zvířecích předků k reálným, podobně jako na současně se rozvíjejících nástěnných malbách anatolských zemědělských skupin (Çatal Hüyük v Anatólii, se zdůrazněním vegetativního cyklu). Na franko-kantaberský styl mladšího paleolitu navazují v mezolitu a zvláště v neolitu skalní malby jižní Skandinávie, severovýchodní Evropy a alpské oblasti a šíří se i do severní části Eurasie; mají těžiště v rytinách a silně geometrizovaném dekoru. Ve východním Španělsku se snad již v mezolitu, ale hlavně v neolitu rozvíjí tzv. druhý lovecký styl jednobarevných i polychromních maleb, zachycující zvířata a lidské postavy v loveckých, bojových a kultovních výjevech (tančící postavy) s pokročilou stylizací, formálně i obsahově blízký umění zemědělských skupin Anatólie. Podobně i skalní malby severoafrické oblasti (Tassili, Tibesti) zahrnují během dlouhodobého vývoje kromě vymřelých lovných zvířat (naturalistický styl) domestikovaný skot pozdějších pasteveckých skupin (na malbách rozlišeno několik antropologických typů) a rituální tance leopardích mužů (bovidiánské období), příbuzné malbám v Çatal Hüyüku v Anatólii. V závěrečném období severoafrických skalních maleb, stylisticky ovlivněném egyptským uměním, se objevují koně, vozy a domestikovaný velbloud; pozdní fází skalních maleb je oblast výchdní a jižní Afriky, Austrálie a Ameriky, kde převažují obrazy a rytiny abstraktního a výrazně geometrizovaného charakteru se složitou kosmologickou symbolikou, vztahující se hlavně k iniciacím tajných mužských společenství a k zajištění deště (had); obvykle nedostatečně datovány.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 13. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: africké výtvarné umění, maska, Tassili.