severoněmecký spolek

Seskupení severoněmeckých států, které vzniklo 18.8.1866 v průběhu prusko-rakouské války podepsáním smlouvy mezi Pruskem a 17 menšími státy. Dohoda předpokládala rozpuštění dosavadního německého spolku

a vytvoření spolkového státu na základě pruského návrhu z 10.6.1866. Po uzavření míru v Berlíně se počet členů zvýšil na 22 přistoupením Hesenska-Darmstadtska, Saského království, Saska-Meiningen a Knížectví Reuss. Sněm spolku byl zvolen v únoru 1867, 16.4. schválil ústavu (platnou od 1.7.). Celkově severoněmecký spolek zahrnoval území cca 415 000 km² s 30 miliony obyvatel. Výkonná moc byla svěřena spolkové radě. Prezidentem se stal pruský král, spolkovým kancléřem pruský ministerský předseda (v této době jím byl Bismarck

). Hegemonem se ve spolku stalo Prusko. Většinu spolkových zákonů včetně ústavy téměř beze změn převzala sjednocená Německá říše v roce 1871.