scrapie

Klusavka ovcí a koz – onemocnění způsobující nezánětlivé degenerativní změny neuronů bylo popsáno jako první transmisivní spongiformní encephalopatie (TSE) již v roce 1732 ve Francii. Původcem jsou priony (látky bílkovinné povahy), které odolávají působení vysokých teplot, běžných dezinfekčních prostředků i UV záření. Nejčastěji postihuje tato nemoc ovce, kozy se považují spíše za příležitostný hostitelský druh. Onemocnění získalo svůj název podle typického klinického příznaku – škrábání (anglicky scrape). Inkubační doba trvá u scrapie 2–5 let. Zpočátku lze ve stádě u jednoho či několika málo zvířat pozorovat např. plachost, hubnutí, tření o předměty či vypadávání a vykusování vlny. Později se rozvíjejí příznaky ukazující na poškození mozku a míchy – poruchy koordinace pohybů, obrny a ochrnutí končetin. Nemoc v průběhu jednoho až šesti měsíců končí úhynem. Oproti BSE, kde ve svalovině ani v mléce priony nebyly prokázány, jsou u klusavky infekční všechny orgány i tkáně. U březích ovcí se v důsledku vertikálního přenosu prionů tyto bílkoviny šíří navíc do plodových vod a obalů. Proto se narodí již infikované jehně a ostatní ovce se mohou nakazit pozřením infikované placenty. Zejména u plemen Suffolk a Hampshire je přesně zjištěna geneticky podmíněná vnímavost pro vznik onemocnění. Tohoto faktu lze využít ve šlechtitelských chovech plemenných beránků a bahnic tak, že před zařazením do plemenitby se provede tzv. genotypizace. Stanoví se tím genotyp prionového proteinu a vnímavější jedinci se zcela vyloučí z chovného stáda. K dalším opatřením patří vyřazování a likvidace rizikových orgánů (mozek, mícha, mandle, střevo, slezina atd.) z potravního řetězce. V České republice se prokázala scrapie v lednu roku 2008 v Libereckém kraji. Nebyl dosud popsán případ, že by klusavka byla přenosná na člověka.