Sahara

Největší poušť na Zemi (7-9 milionů km²), v severní Africe kolem obratníku Raka

mezi Atlantským oceánem

a Rudým mořem

. Na severu zasahuje k jižním svahům Atlasu

a k pobřeží Středozemního moře

, jižní okraj tvoří zhruba řeka Senegal, střední tok Nigeru

, Čadské jezero

a soutok Nilu

s Atbarou

. Povrch Sahary tvoří převážně plošina v nadmořské výšce 20 až 500 m, ve střední části horské masívy nad 3000 m nad mořem (Tibesti

, Ahaggar

), v nichž vystupuje na povrch krystalický masív prostoupený sopečnými výlevy. V Sahaře převažuje poušť skalnatá (hamada

), štěrkovitá (serír

) a oblázková (erg

). Písečná poušť s přesypy (erg) zaujímá asi 1/5 rozlohy. Rozšířeny jsou i pouště hlinité (sebcha

). Klima pouštní, suché, s ročními srážkami méně než 50 mm, často s víceletými bezsrážkovými obdobími. Časté písečné bouře. Průměrná teplota ledna 10°C, července až 37°C, denní amplitudy více než 30 °C. Epizodické řeky (vádí

), na východě teče Nil, na jihu Niger. Na dně pánví se vyskytují bezodtoká, slaná vysychající jezera (šoty

). Sporé suchomilné a slanomilné rostlinstvo. Život je soustředěn do oáz

s artézskými studnami

, kde se pěstuje palma datlová

, obilniny a zelenina. Chov velbloudů. V Sahaře jsou známa ložiska ropy, zemního plynu, fosfátů, uhlí, rud železa a neželezných kovů. Obyvatelstvo tvoří Arabové, Tuaregové, Berbeři, černošské kmeny aj.