římská škola

Hudba, a) skupina italský skladatelů působících v Římě od poloviny 16. a v 17. století, přispěla k novému rozvoji umělé hudby, zejména církevní. Styl římské školy (vokální

polyfonie

a cappella

) byl konzervativní a stál v opozici proti novým tendencím v období baroka. Vedoucí osobností byl G. P. da Palestrina

, jeho následovníky zvláště G. M. Nanino

a G. B. Nanino (*asi 1560 – †1623), F. Soriano (Suriano, *1548 nebo 1549 – †1621), F. Anerio

a G. F. Anerio

, G. Allegri

; b) jedna z prvních operních škol v Itálii stojící v popředí vývoje ve 20. – 30. letech 17. století Představitelé: S. Landi (*asi 1590 – †1655), D. Mazzocchi (*1592 – †1665), V. Mazzocchi (*1597 – †1646), M. Marazzoli (*asi 1619 – †1662), L. Vittori (*1604 – †1670), M. Rossi (*asi 1600 – †asi 1674).