řecko-turecká válka 1919-22

Vojenství

Konflikt mezi Řeckem a Tureckem vyvolaný expanzivními územními snahami Řecka na účet Turecka, poraženého v 1. světové válce. Řecko za souhlasu hlavních dohodových mocností obsadilo v květnu 1919 maloasijský Izmir s okolím a v březnu 1920 východní Trácii. Na základě Sèvreské mírové smlouvy vnucené velmocemi Turecku roku 1920 získalo Řecko právo na držení těchto území a všech Egejských ostrovů (včetně Dodekaneských ostrovů slíbených Řecku Itálií). Sèvreská mírová smlouva narazila na aktivní odpor vlasteneckých sil Turecka, vedených Kemalem Atatürkem. Pokus Řecka vynutit si (za aktivní podpory Velké Británie) realizaci svých územních požadavků ofenzívou proti kemalistickým silám soustředěným v Malé Asii byl úspěšný pouze na začátku. Kemalisté roku 1921 zastavili řeckou ofenzívu a koncem léta 1922 zasadili Řecku zdrcující vojenskou porážku, obsadili Izmir a celé maloasijské pobřeží. Výsledek války výrazně působil jak na další vývoj vnitropolitických poměrů v Řecku a Turecku, tak na mezinárodní posuzování turecké otázky. Lausannskou mírovou smlouvou se roku 1923 východní Trácie, Izmir a skupina ostrovů u vstupu do Dardanel vrátila Turecku a Itálie si zachovala Dodekaneské ostrovy. Na základě zvláštní smlouvy muselo Řecko přistoupit na výměnu obyvatel s Tureckem.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 23. 3. 2024
Autor: -red-