Rakousko-Uhersko

Státy / Politologie

Státní útvar v období let 1867–1918, vytvořený po prohrané rakousko-pruské válce 1866 přeměnou rakouského císařství v reálnou unii dvou státních celků, (dualismus): Předlitavska (Rakouska – oficiální název Království a země na říšské radě zastoupené) a Zalitavska (Uherska, uherské království), spojených osobou panovníka z dědičné habsbursko-lotrinské dynastie, společným ministerstvem zahraničí, války, říšských tinancí a společným nejvyšším účetním dvorem. Každý z obou celků měl svůj parlament (říšská rada v Předlitavsku, uherský sněm v Zalitavsku) a vládu; společné záležitosti soustátí projednávaly tzv. delegace, tvořené delegovanými poslanci rakouské říšské rady a uherského sněmu. V obou částech rakousko-uherské monarchie zůstaly přitom zachovány dosavadní historické státoprávní jednotky – korunní země s vlastními sněmy (český, moravský, chorvatsko – slavonský a jiné zemské sněmy). Společné úřady nesly označení c. a k. (císařství a království), předlitavské c. k. (císařství království), zalitavské k. (království). Rakousko-Uhersko se nedokázalo zbavit řady feudálních přežitků, nebylo schopno vyřešit národnostní problémy a urychlit průmyslový rozvoj. Jako slabší imperialistický stát se dostalo do vleku vilémovského Německa, s nímž se podílelo na přípravě 1. světové války; ta vedla k rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918. Na části jeho území vznikly nástupnické státy: Rakousko, ČSR a Maďarsko; ostatní území připadlo Jugoslávii, Polsku, Rumunsku a Itálii.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 24. 9. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: dědičné země, fa Eduard Friedmann, federalisté, Habsburkové, Janez Krek, Joseph Roth, rakouské císařství, Rakousko, rakousko-uherské vyrovnání, Zalitavsko.