racionalismus

Filozofie

[Racionaizmus, latina], filozofická koncepce, která považuje rozum (ratio) za jediný a nejvyšší zdroj poznání pravdy. Předpokládá racionální (rozumovou) postižitelnost skutečnosti. V užším smyslu znamená řešení otázky původu a podstaty lidského poznání. Vlastní racionalismus se vyvinul v 17. a 18. století v polemice s empirismem. Německá klasická filozofie zůstala v podstatě orientována racionalisticky. – V dějinách náboženství směr, podle kterého jsou přijatelná jen ta dogmata víry, která neodporují logice a rozumovým zdůvodněním. Skupiny teologů různých náboženství a dob zastávaly racionalismus tím, že proklamovaly možnost poznání tzv. bohem zjevené pravdy pomocí rozumu a nikoliv iracionalisticky pomocí mystiky. Rozsáhlý racionalistický systém uznávaný katolickou církví vypracoval Tomáš Akvinský. V 18.–19. století se rozšířily racionalisticko-teologické koncepce v protestantských církvích. Rozvoj věd ve 20. století vedl k odklonu většiny teologů od racionalismu a k příklonu k tezi o neslučitelnosti náboženských dogmat s požadavky rozumu.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 12. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: antiscientismus, empirismus, existence, Ján Feješ, Jean Baptiste Le Rond d'Alembert , Jules Lachellier, metodisté, Platón, scientismus, Svátopluk Štúr, vůle, zkušenost.