psychologismus

Sociologie

Směr snažící se objasnit vzájemné působení lidí ve společnosti, sociální struktury a instituce pomocí psychologických údajů. Toto hledisko založili a rozvinuli zejména G. Tarde, L. F. Ward, W. McDougall, Ch. H. Cooley a další. V současné sociologii představují psychologismus, zejména škola symbolického interakcionismu (G. H. Mead), neofreudismus, fenomenologická sociologie a etnometodologie. Ve svých starších a primitivnějších podobách zveličoval psychologismus význam genetických faktorů a jakýchsi prapůvodních psychických atributů člověka (sexuality, agresivity, afektivity). Takové společenské jevy jako války, rasové a třídní konflikty měly být objasněny vlastnostmi osobnosti nebo rysy národní povahy. V dalším svém vývoji si psychologismus zachoval popírání objektivní reality společnosti, sociálního systému, organizace ap., pokládaje je za „metafyzické“. Psychologismus se pohybuje především v rámci bezprostředně pozorovatelného chování a fakticky rozpouští sociologii v psychololgii a sociální psycholii. Psychologické metody mají svůj nezastupitelný význam při studiu osobnosti a malých skupin i při zkoumání subjektivních aspektů společenského života, avšak nedostačují, stávají-li se předmětem výzkumu širší sociální problémy. Pokusy (například T. Parsonse) překonat omezenost psychologismu spojováním psychologie s rozborem větších společenských celků a systémů neopouštějí základní psychologická východiska.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 25. 9. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: Albion Woodbary Small, švédská kinematografie.