přehláska

Jazykověda

Umlaut – jazyková změna zadní samohlásky v samohlásku přední, v český například působením předcházející palatální souhlásky (asimilace kontaktní přední) změna a > ě > e, u > i (duša > dušě > duše, dušu > duši), řidčeji následujícího téžeslabičného j (asimilace kontaktní zadní) změna a(j) > e(j) (daj, volaj > dej, volej, naj > nej-, vajce > vejce, ale různoslabičné aj zůstává: vajec). Už v praslovanské době se přehlasovalo o po j (i), proto například to(ho), ale je(ho), město, ale pole (z pol-j-o). Mimo jazyky slovanské je známa přehláska v němčině (proto i mezinárodně užívaný německý termín umlaut), kde dochází k změně a > ä, o > ö, u > ü působením původní samohlásky i v následující slabice (Gast plurál Gäste z gasti).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 20. 1. 2019
Autor: -red-