Právo lidu

Český sociálně demokratický list, v letech 1897–1938 a 1945–1948 ústřední tiskový orgán české, respektive československé sociálně demokratické strany. Založený roku 1893 jako místní sociálně demokratický čtrnáctideník v Kuklenách u Hradce Králové. V letech 1894–1896 bylo Právo lidu vydáváno v Humpolci, od roku 1896 v Praze. Roku 1897 bylo přeměněno na týdeník, od 1.10.1897 vycházelo jako deník – ústřední orgán Českoslovanské sociálně demokratické strany, od roku 1912 byl současně vydáván též Večerník Práva lidu. Postupně ztrácelo svůj původní revoluční charakter a stávalo se tribunou reformistické a oportunistické politiky vedení sociálně demokratické strany. V době zápasu mezi pravicí a levicí uvnitř československé sociální demokracie v letech 1919–1920 získali v redakci Práva lidu většinu stoupenci levice (B. Šmeral, V. Vacek, B. Novotný, I. Olbracht). Pravice, jejíž exponent A. Němec byl oficiálně majitelem a vydavatelem listu, jim však znemožnila vydávat Právo lidu jako orgán levice. Dne 21.9.1920 začala proto levice vydávat Rudé právo, zatímco Právo lidu se stalo orgánem pravice. Koncem roku 1938 bylo vydávání Práva lidu – v souvislosti s reorganizací Československé sociálně demokratické strany v Národní stranu práce – zastaveno a list nahrazen deníkem Národní práce (vycházejícím od 1.1.1939). Po osvobození v roce 1945 začalo Právo lidu opět vycházet jako ústřední orgán Československé sociální demokracie. Po sloučení Československé sociální demokracie s Komunistickou stranou Československa v červnu 1948 bylo zastaveno. K redaktorům listu patřila řada předních politiků, publicistů a literátů, mimo jiné F. Soukup, A. Němec, B. Šmeral, R. Bechyně, J. Stivín (1911–1938 šéfredaktor), F. V. Krejčí, A. M. Píša, J. Seifert.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 24. 9. 2007
Autor: -red-