pole

Fyzika

pojem označující specifickou formu existence a pohybu hmoty. Vzájemné působení částic je vysvětlováno tak, že každá částice vytvoří ve svém okolí příslušné pole, v němž se rozruch šíří konečnou rychlosti od místa k místu. Pole je tedy zprostředkovatelem interakce. Nejznámějšími typy polí jsou pole gravitační a elektromagnetické. Každé pole je hmotným objektem, je nositelem hybnosti, momentu hybnosti a dalších atributů, které se dříve připisovaly pouze látkovému prostředí. V obecnějším pojetí se každému druhu částic přiřazuje příslušné pole (pionové, elektronopozitronové, nukleonové) a jednotlivé částice se interpretují jako kvanta příslušného pole (kvantová teorie pole). Kvanta elektromagnetického pole se nazývají fotony. Změna počtu částic se vyjadřuje jako změna počtu kvant příslušného pole. Interakce dvou částic je vlastně výměna kvant pole mezi částicemi, například výměna fotonů při interakci dvou elektrických nábojů. Podle matematických vlastností polní funkce se pole dělí například na skalární, vektorová a spinorová.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 8. 10. 2004
Autor: -red-

Odkazující hesla: elektromagnetické pole, látka a pole.