podstatné jméno

Jazykověda

Substantivum, druh plnovýznamových slov uplatňující v indoevropských jazycích gramatickou kategorii čísla, pádu, rodu, určenosti (člen v románských, germánských jazycích ) a životnosti (slovanské jazyky). Podle významu se rozlišují podstatná jména konkrétní (osoby, zvířata, věci) a abstraktní (vlastnosti, činnosti, vztahy); vlastní (osobní zeměpisná, národní ) a obecná (druhová: dub, liška; hromadná: dav, stromoví; látková: železo, hrách). Někdy se rozeznává skladební substantivum, jiný slovní druh přejímající syntaktickou funkci podstatného jména, nikoli však (nebo jen částečně) jeho gramatické kategorie.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 22. 12. 2023
Autor: -red-

Odkazující hesla: přídavné jméno, větosled.