Planckův vyzařovací zákon
Fyzika
Zákon udávající závislost objemové hustoty záření absolutně černého tělesa ρ(v,T) na kmitočtu v a teplotě T. Původně empirický základ, který Max Planck (v roce 1900) teoreticky vysvětlil předpokladem, že energie elektromagnetického záření s kmitočtem v se mění nespojitě po kvantech hv (h je Planckova konstanta).
\rho(v, T) = \frac{{8\pi h v^3}}{{c^3}} \cdot \frac{1}{{\exp\left(\frac{{hv}}{{kT}}\right) - 1}} ρ(v,T)=8πhv3c3⋅1exp(hvkT)−1 .
Křivka Planckova vyzařovacího zákona má maximum při kmitočtu, který je přímo úměrný teplotě. V Planckově vyzařovacím zákonu jsou obsaženy dřívější přibližné vyzařovací zákony (Rayleighův-Jeansův a Wienův).
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
5. 2. 2024
Autor: -red-
Odkazující hesla: Max Planck, Planckova konstanta, Rayleighův-Jeansův vyzařovací zákon, tepelné záření, ultrafialová katastrofa, vyzařovací zákon, Wienův vyzařovací zákon.