pláč
Soubor psychogenně podmíněných fyziologických reakcí provázející subjektivní nepříznivě prožívané emocionální stavy (afekty, city, nálady). Vnější projev (doprovod) hlubokého duševního pohnutí nelibého či libého charakteru, bolesti a intenzívně prožívaných emocí. Pláč jako soubor psychofyziologických procesů charakterizují pozorovatelné změny, jejichž vzájemný poměr je značně proměnlivý (slzení, stahy obličejových svalů, překrvení spojivky a kůže obličeje, nepravidelný dech, vzlykové zvuky, zalykání se). Důležitou funkcí pláče je snížení psychického napětí v rámci aktuálního psychického stavu.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
15. 6. 2006
Autor: -red-