Philipp Edward Anton von Lenard

Biografie / Fyzika / Nobelova cena

[Lénard], *7.6.1862 (Bratislava) – †20.5.1947 (Messehausen), německý fyzik maďarského původu. V Německu začal studovat chemii, později studoval fyziku v Budapešti, Vídni, Berlíně a Heidelbergu. V roce 1892 získal doktorát na univerzitě v Heidelbergu. Pracoval jako asistent profesora Hertze na univerzitě v Bonnu, od roku 1894 profesor na univerzitě ve Vroclavi. V roce 1895 profesorem v Aix-la-Chapelle a o rok později profesorem teoretické fyziky na univerzitě v Heidelbergu. Od roku 1898 profesor na univerzitě v Kielu. Roku 1893 Lenard prokázal, že katodové paprsky nemusí existovat jen ve výbojové trubici. Zjistil, že nositelé elektrického náboje katodových paprsků jsou elektrony. Roku 1900 vypracoval dynamickou teorii těles, v mnoha bodech společnou s Ruthefordovým modelem atomu. O dva roky později objevil zákonitost fotoelektrického efektu – energie fotoelektronů závisí na frekvenci a nezávisí na intenzitě dopadajícího světla. Tato intenzita určuje jen počet elektronů uvolněných za jednotku času. Za výzkum katodového záření získal v roce 1905 Nobelovu cenu za fyziku. Od roku 1919 vedl nově zřízený radiobiologický ústav v Heidelbergu. Objevil tzv. Lenardův jev – zjistil, že vzduch se ultrafialovými paprsky ionizuje, a tím se stává elektricky vodivým. Získal čestné doktoráty na univerzitě v Christianii, nyní Oslo (1911), v Drážďanech (1922), v Bratislavě (1942). Byl nositelem Franklinovy Medaile (1905) a Orlího štítu Německé říše (1933).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 16. 8. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: Nobelova cena za fyziku.