Pergamon

[Dnes Bergama v Turecku], původně aiolské město, později centrum helénistické říše, kterou založil Lýsimachův správce v Pergamonu Filetairos a Eumenés I. Za vlády Attala I. Sótéra velký kulturní rozmach. Střetnutí s Římem se pergamští králové vyhnuli zprvu neutralitou, později přátelstvím a spojenectvím, které za vlády posledních Attalovců umožnilo Římanům zasahovat do vnitřních záležitostí říše. V roce 133 př.n.l. odkázal Attalos III. Filométór svou říši Římu, Pergamon se stal jedním ze středisek římské provincie Asia, ale nadále si udrželo obchodní a kulturní význam. – Ze zachovaných památek Pergamonu je nejvýznamnější Diův oltář (dnes v Berlíně) postavený v letech 180 – 160 Eumenem II. patrně po vítězství nad Kelty (Galaty), na piedestalu reliéfní vlys s gigantomachií v závěrečné fázi (na rozdíl od Parthenónu), vnitřní vlys kolem oltáře zobrazuje mýty o Teléfovi jako předkovi dynastie, jedna z hlavních památek helénistického sochařství.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 31. 8. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: Attalos I. Sótér, Attalos III. Filométór, Filetairos, helénistické výtvarné umění.