orfismus

Malířský směr, vznikající na podkladě kubismu

kolem roku 1910, zdůrazňoval však prioritu barvy (simultaneita barevného a tvarového pohybu chápána jako základní složka skutečnosti) a její emotivní účinky. Kompoziční-skladba lineárních prvků a barevných ploch podle zákona kontrastu a souzvuku byla chápána jako analogická kompozičním zásadám hudebních děl (z této skutečnosti odvozen v roce 1912 G. Apollinairem název uměleckého směru) a ve svých důsledcích vedla ke vzniku abstraktního mal: projevu. Orfismus pronikl též do architektury, sochařství a užitého umění. Hlavní představitelé: R. Delaunay

, F. Kupka

, S. Delaunayová-Terková.