objektivní idealismus

Filozofie

[Objektývní idealizmus], souhrnné označení pro směry idealistické filozofie, které považují absolutizované pojmy (například Platónovy ideje, Hegelův „absolutní duch“) za prvotní vzhledem k hmotnému světu, jehož objektivní, na subjektu (individuálním vědomí) nezávislou existenci však na rozdíl od subjektivního idealismu uznávají. Podle K. Marxe gnozeologickým kořenem objektivního idealismu je odtrhování obecného (idejí) od jedinečného (věcí) a jejich absolutizování.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 15. 8. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: Jules Lachellier, Platón.