Myanmar
Státy / Asie / V Asii
Stát v Asii.
Rozloha: 676577 km2.
Počet obyvatel: 47305 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 70 obyv./km2.
Státní zřízení (rok vzniku): federativní republika (1948).
Správní členění: 7 oblastí, 7 států.
Hlavní město: Yangón (Rangoon) 3851 tis. obyvatel.
Jiná města (tis. obyvatel): Mandalay 665, Mawlamyine (Moulmein) 280, Bago (Pegu) 192, Pathein (Bassein) 180.
Nejvyšší hora: Hkakabo Razi 5881 m.
Významné řeky: Salween 2820 km, Irrawaddy 2150 km.
Hlavní etnické skupiny: Barmánci 70%, Šanové 8%, Karenové 6%, Arakánci.
Průměrný přírůstek obyvatel: 1,9% (1991–96).
Úřední jazyk: barmština.
Gramotnost: 83%.
Náboženství: buddhisté 89%, křesťané 5%, muslimové 4%.
Měna: 1 kyat (MMK) = 100 pyas.
Hospodářství: rozvinuté zemědělství, lesnictví, těžba nerostů.
HNP na 1 obyvatele: 2610 USD.
První státní útvar na území dnešního Myanmaru vybudovali ve středověku přistěhovalci z jihozápadní Číny. Šlo o království Pugam, které ve 13. století zpustošili Mongolové. Země byla opět sjednocena až v 17. století. V 19. století došlo ke třem britsko-barmským válkám, během nichž Barmské království ztratilo řadu území a roku 1866 bylo připojeno jako provincie k Britské Indii. V roce 1937 se Barma stala britskou korunní kolonií. Za druhé světové války byla země od roku 1942 okupována Japonci. Po válce byla v roce 1948 vyhlášena nezávislost pod názvem Barmský svaz. Kvůli odporu některých etnik vůči centrální vládě vypukla občanská válka. Tu ukončil roku 1962 vojenský převrat, k moci se poté dostali socialisté. Po dalším převratu v roce 1988 byl název země změněn na Myanma(r). Volby z roku 1990 vyhrála Národní liga za demokracii, vojenská vláda však její představitele zatkla. V roce 1994 byly zastaveny přetrvávající boje mezi vládní armádou a nebarmskými etniky. V zemi dodnes vládne vojenská diktatura.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
4. 7. 2024
Autor: mim
Odkazující hesla: Bassein, Čjin, Haka, Iravadi, Iravadi, miao-jao, Monský stát, Moulmein, Sagaing, Sagaing, Sittwe, Thipo.
