Moskva

Mapa



Města a obce / Hlavní města
Hlavní město Ruska a oblastní středisko Moskevské oblasti, na řece Moskvě. Na rozloze 878,7 km2 žije 8,8 miliónů obyvatel (1994). Sídlo vlády, četných institucí a úřadů. Největší politické, průmyslové, vědecké i kulturní středisko Ruska, významná dopravní křižovatka. Ostroh nad ústím říčky Něglinné do řeky Moskvy je osídlen od pravěku. První letopisné zmínky o Moskvě pochází z roku 1147. Kníže Jurij Dolgorukij zde zřídil roku 1156 dřevěnou pevnost (viz též Kreml). Od 13. století byla Moskva střediskem knížectví, ve 14. století se za Ivana I. Daniloviče Kality stala sídlem velikých knížat moskevských a metropolitů. V roce 1712 přesídlil car a vláda do Petrohradu, Moskva zůstala sídlem metropolity a udržela si význam druhého hlavního města. Za vlastenecké války v roce 1812 byla obsazena Napoleonovým vojskem a zničena požárem. Ve 2. polovině 19. století, po zrušení nevolnictví roku 1861, docházelo k postupnému rozmach průmyslu. Během bolševické revoluce zde byla nastolena sovětská moc. Od března 1918 byla Moskva hlavním městem Ruské sovětské federativní socialistické republiky, v letech 1922-1991 hlavním městem Sovětského svazu, od roku 1991 hlavním městem Ruska.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 16. 5. 2007
Autor: -red-

Odkazující hesla: Alexandr Vasiljevic Beljakov, Alexandra Grigorjevna Širokovová, Alexej Kondratevič Savrasov, Alexej Michajlovič, Alisa Georgijevna Koonenová, Anatolij Petrovič Bogdanov, Archangel'sk, Boris Michajlovič Jarustovskij, Boris Vasiljévič Michajlovskij, Cena Jindřicha Chalupeckého, československo-sovětské smlouvy, Colak Alexandrovič Stepanjan, fa Boucheron, Gardner, Georgij Filippovič Bajdukov, Georgij Konstantinovič Žukov, Hugo Hupka, Ivan Petrovič Martos, Jemeljan Ivanovič Pugačov, Josef Kolský, Kreml, Lev Alexandrovič Kulidžanov, Ljubov Ivanovna Dobržanskaja, Malé divadlo, metro, Moskva, Rejngold Moricevič Glier, Richard Chancellor, Robert Bruce Hamilton Lockhart, Rolan Antonovič Bykov, ruské výtvarné umění, Rusko-francouzská válka 1812, Sergej Alexejevič Baruzdin, Smlouva o zákazu pokusů s jadernými zbraněmi v ovzduší, v kosmickém prostoru a pod vodou, Theofanés Řek, Transsibiřská magistrála, Tula, Valerij Pavlovič Čkalov, Vladimír Jefgrafovic Tatlin, Vsevolod Emiljevič Mejerchold, Zdeněk Miler.